Naše dílka

I slohovky mohou bavit a překvapit
Vyjmenovaná slova po L

I slohovky mohou bavit a překvapit

Na začátku měsíce března dostali třeťáci slohový úkol – napsat jakýkoli pozdrav přicházejícímu jaru. Někdo napsal dopis, jiný zkoušel verše a další prostě jen tak psal. A jak to dopadlo? Opět mile překvapili svoji učitelku texty přímo od srdíčka. Každá práce ať již kratší nebo delší měla svoje kouzlo. Posuďte sami:

 Jaro ( Eva Danihelová )

Mám jaro ráda, protože je voňavé a také hřejivé a světlé. Dokonce jsem o něm složila báseň. Jmenuje se Jaro.
Jaro se krásně blýská,
pták si na nebi píská,
a že je takové teplo,
slunce tu tvoří světlo.
Počkej, musím si podrbat záda,
a teď ti chci říct,
že tě mám moc ráda.
Moc se těším, až k nám přijdeš.

Jaro ( Svatoslav Outulný )

Už vykukují kytičky,
po pastvinách se prohánějí koníčci,
ptáčkům se křídla třepetají,
na loukách traviny se zelenají,
na zahradě už kvetou růže
a zimním spáčům už nic nepomůže.
Na zahradu vyneseme rýč,
no a zima, ta už je pryč.
Zahradu prosekáme mačetou,
kytičky už jistě pokvetou.

Říkanka o jaru  (Tereza Černá )

Kouknu se do kukátka, vidím jaro.
Všechno se probouzí,
vlaštovky přilétají, ptáčci zpívají.
Motýlci a včelky létají.
Berušky se probouzí, kytičky rozkvétají.
Zvířata se probouzí ze zimního spánku.

Je to moje jaro.

Jaro ( Amelie Šato )

Je jaro, první roční období. Jaro poznáme podle toho, že například přilétají vlaštovky, jiřičky a čápi. Ti si potom staví hnízda. Ještě předtím si samice hledá samce a samec samici. Takhle je to u všech zvířat. Až si ptáčci postaví hnízdo, naklade do něj samice vajíčka a za pár dnů se z nich vyklubou malá mláďátka.
Až roztaje sníh, vykvetou jarní květiny např. sněženky anebo hyacinty.
Jarní svátky jsou také Velikonoce. Tento rok budou 1.dubna, zrovna když bude apríl. To je také jarní svátek.
Ale na jaře jenom nepřilétávají ptáci, ona se také probouzí zvířata ze zimního spánku.
Jaro je prostě krásné.

Jaro ( Jakub Dvořáček )

Jaro, prosím, ať se zelenají lesy, ať lítají vlaštovky a hodně svítí sluníčko. Ať se blýskají studánky. Ať je hezká obloha. A prosím, ať je hodně bílých mráčků. Prosím ze všeho nejvíc, aby se zvířátkům hodně dobře dařilo.

Povídání o jaru  (Vendula Pospíšková )

Jaro je krásně barevné. Blíží se Velikonoce a dívky barví vajíčka.
Zvířátka se probouzí ze zimního spánku, ptáčci krásně zpívají. Na jaře kvetou květiny. Vrací se někteří ptáčci z teplých krajin. Hmyz vylétává ze škvír v domech. Zima pomalu usíná a sluníčko se probouzí. Děti si venku hrají.
Jaro je prostě krásné.

Jaro  ( Šárka Veselá )

Jaro už tu je. Stromy a tráva rostou, listy z pupenů lezou a sníh se rozpustil.
Na kolech a kolečkových bruslích jezdíme. Na jaře už nebude tolik zima a my si budeme užívat jarního sluníčka.

Pozdrav jaru ( Nikola Hermanová )

Ahoj jaro,
moc jsem se na Tebe těšila, protože se mi líbí, jak všechno začíná růst a krásně vonět. Také se mi líbí, jak rostou louky, stromy a jak začíná růst ovoce. Jsi moje oblíbené období, protože se začíná oteplovat. Na obloze svítí sluníčko a přilétají hejna vlaštovek. Líbí se mi také na obloze plující malé i velké mráčky.
Tak ahoj, budu se těšit.
Nika

Jaro  ( Sabina Sklenářová )

Ahoj jaro,
moc se na Tebe těším, protože už mě ta zima nebaví. Těším se na ptáčky, co přiletí z teplých krajin. Chtěla bych, aby si už bylo tady. Těším se na to, abych mohla běhat venku v šatkách.
Mám jaro moc ráda.

Jaro  ( Vendula Osobová )

Jaro, krásné jaro,
hezky čisté, krásně rozkvetlé,
jaro v plné kráse hezké.
Jaro, máš rádo sebe samo?
Proč by ne, vždyť jsi krásné.
Jaro, podruhé se ptám,
probouzíš ty samo sebe
nebo slunce, kouli velikou.
No řekněme, že slunce, kouli velikou…
A náš Honzík naříká,
že mu slunce bere Jeníka.

Jaro  ( Ivana Rosendorfová )

Jaro už bude tady a Velikonoce taky.
Ve svém kukátku jsem viděla holčičku a kluka. Kluk ji tam honil. No a pak jsem tam viděla sluníčko, jak se smálo a točilo se dokola po obloze. Ten kluk měl v košíku vajíčka namalovaná oranžovou barvou.
No prostě pro mě je jaro potěšením.
Tak to je asi všechno, co jsem chtěla napsat o jaru.

Jaro  (Marie Mrhačová )

Jaro mám ráda. Můžu barvit vajíčka na Velikonoce. Přitom mi svítí sluníčko.
Když barvím vajíčka, tak jedno je červené, druhé modré a taky zelené. Při barvení mi zpívají moc krásně vlaštovky. Přitom roste moc krásná travička, kvetou tulipány.
Tak krásné je jaro.

Jaro a hezké slunce  ( Viktor Nesvadba )

Ahoj jaro!
Hezké slunce záříš nám na obloze. Hezky záříš na náš zemský plášť. Pěkně hřej, dodáš nám více energie. Budou nám na louce růst kytky.
Těším se, až s kamarády budu hrát fotbal.
Ahoj zdraví Tě
Viktor

Jaro  ( Antonín Zatloukal )

Milé jaro,
mám na Tobě nejraději, když se probudí les, když si začnou srnky hrát na honěnou, veverky vylezou ven, a pak je tu všude živo. Rozpustí se sníh a led, slunce začne hřát. Všude všechno začne kvést. Ptáci začnou si hrát a zpívat, můžeme chodit na koledu, hlavně vyšupat holky. A začít se chystat na léto.
Jaro, jaro, přijď už k nám, ať se začne oteplovat, ať se lidé začnou koupat. Ať je léto dlouhé, ať je teplo velké.

Ahoj jaro  ( Van Anh Tran )

Moc se těším na jaro, protože můžu jezdit na kole a na kolečkových bruslích. Jsou to sporty, které dělám nejraději. A také se těším na květiny jako třeba tulipány, sedmikrásky a růže.
Určitě pojedu navštívit kamarádku.
Netěším se však na komáry, mouchy a včely.
Na jaře mám příjemný pocit. No a to je vše.

Jaro  ( Adam Čechovský )

Ahoj jaro,
těším se, až přijdeš, protože se na jaře otvírají hrady a zámky a děcka budou konečně venku.
na jaře se chci podívat do kostnice pod kostelem sv. Jakuba v Brně. Už jsme tam jednou byli, ale to ještě nebyla kostnice zpřístupněna.
Chci se také podívat na Sychrov, ale hlavně chci jet do Českého Krumlova.
Doufám, že 21. března už bude hezky a my můžeme vyrazit na cesty.

Jaro  ( Kateřina Gruberová )

Milé jaro,
moc se na Tebe těším. Těším se na Tvou vůni a na Tvé krásné teplo. Moc se těším na ptáčky, motýlky, včeličky a ostatní zvířátka. Složím Ti báseň.
Mé milé jaro, už se těším na Tvou hudbu,
na Tvou vůni, na Tvé kytky a stromy.
Jak bude vítr trošku vát a jak ten vítr bude hrát. Tu krásnou hudbu, jak budeš foukat do bambusů a přitom ptáčci budou zpívat do kaktusů.
Všechno bude tančit třeba stromy, kytky, prostě všichni.
Když zastavíš se na Zemi,
tak všichni se radují, tančí a zpívají.
Jsi prostě jedinečné, krásné, teplé, voňavé.
Už se moc těším.

Jaro  ( Lucie Chadimová )

Milé jaro,
doufám, že hezky budou kvést květiny a že k nám nepustíš žádné mrazy, ale jenom teplé sluníčko. Přeji Ti, aby Ti ptáci zpívali a tím doplňovali dobrou náladu. Ale také, aby nám na zahrádce rostly pestrobarevné tulipány, které by Ti přinesly radost.
Přála bych si, aby Tě moje tři kočky nezlobily, když budou lézt po Tvých stromech.
Toto je můj dopis jaru.

Jaro ( Jakub Dohnal )

Ahoj jaro,
máš hezký věneček, hezké šaty i střevíce. Uděláš hezkou zelenou trávu. A rozmrazilos všechnu vodu.
Už přilétají ptáci z teplých krajin. Krásně svítí sluníčko, máš krásné počasí. Na obloze není ani mráček.
Tak vítej.

Jaro  ( Ondřej Schell )

Ahoj jaro!
Těším se na Tebe, až bude svítit sluníčko, začnou růst květiny, bude teplo a hlavně budu jezdit na kole. A jaro, jestli bude pršet, tak to moc rád nebudu, protože nebudu moct jezdit na kole. Ale občas může. A jestli kvůli cvrlikání ptáčků mně nepůjde usnout, tak uvidíš. Ale jaro, já se na Tebe nezlobím, já se přece těším.
Ahoj Ondra

Jaro  ( Vladimír Gala )

Ahoj jaro
Je skvělé, že se vracíš. Zase budou růst rostlinky. Děti mohou jezdit na kole a na kolečkových bruslích.
Sluníčko pěkně hřeje, všude je teploučko.
Moc se na Tebe těším.
Mirek

Jaro  ( Iva Hřímalová )

Milé jaro,
mám Tě moc ráda, a proto Ti píšu tento dopis.
Moc jsem se těšila na Tvůj příchod, protože zimy už mám dost. Až přijdeš, budeme set semena zeleniny všech druhů, teda skoro všech.
Na stromech a na keřích vyraší pupence a z nich budou listy a vše bude zelené. A přiletí vlaštovky.
Tak už přijď. Ahoj
Iva

Jaro  ( Hannah Šulková )

Milé jaro
Já bych chtěla, aby už nebyla zima.
Líbí se mi, jak květiny pomalu rostou a zelenají se stromy.
Co je všechno na jaře? Je teplo a světlo, sníh se rozpouští, rodí se telata i hříbata.
A blíží se Velikonoce.
Hannah

Jaro
( Kateřina Řeháčková )

Mám ráda jaro, protože je voňavé a taky teplé.
Když je teplé, tak můžeme jezdit na kole

Vyjmenovaná slova po L 

nemusí být jen nudná záležitost. Stačí si s nimi trochu pohrát, zapřemýšlet a koukněte, co se nám podařilo vytvořit

VYBUCHLÝ MLÝN  ( Vendula Pospíšková )

Byl jeden plyšák a ten bydlel ve mlýně. Uviděl, že se blýská. Lekl se a spadl z mlýnského kola. Když spadl do vody, slyšel ji plynout. Najednou se za medvídkem ozvala rána. Vybuchl mu kotel. Medvídek si nazul lyže a ze mlýna odjel. Vzal si s sebou vodu, ale vzal si jí málo a pořád s ní plýtval. Když mu voda došla, začal vzlykat. Před sebou uviděl pelyněk. Snědl ho a pak usnul. Když se vzbudil, byl zase ve mlýně, ale v jiném. Tam našel lýko a dal si ho na lýtko. Uviděl ho lysý mlynář, který polykal párek. Mlynář si ho nechal a žili spolu šťastně až do smrti.

NÁVŠTĚVA MLÝNA (Adam Čechovský)

Jeli jsme do mlýna, který byl hodně starý. Cestou k mlýnu se začalo blýskat. Řeka tam hezky plynula. Kolem řeky roste pelyněk. Vaří se z něho čaj.
Mlynář byl lysý. Mlynářka nebyla doma, jela lyžovat. Dcera mlynáře začala vzlykat, protože jí plyšák spadl do řeky. Všichni návštěvníci mlýna slyšeli, jak klape mlýnské kolo.
Ve mlýně se také konají prohlídky. V první prohlídce mají stroje na plýtvání vody. V druhé prohlídce je mlýnské kolo a stroje na plyn. A v té poslední jsou stroje na mouku a násypky na obilí. Elektřinu si vyrábí ve své elektrárně.
Mlýn je ve světovém dědictví UNESCO. Prohlídka se nám všem líbila.

ZAPLYNĚNÝ MLÝN A VYHYNUTÍ ČERTŮ ( Svatoslav Outulný )

V jednom mlýně, kde plýtvali plynem, vybuchl plynový kotel. Když tam přijeli hasiči s nablýskaným autem, jejich plynoměr jim ukazoval, že zde není život. Rostl tu sice pelyněk, ale lidi sem nemohli. Spolykali by hodně plynu a zemřeli by. Na zimu tu byl pěkný svah, jenže s lyžemi by vás sem taky nepustili.
V pekle o tomto zaplyněném mlýně nevěděli. Ten mlýn byl totiž kousek od vesnice, kde byli samí hříšníci a taky nad místem, kde vylézají čerti z pekla. Když čerti vyslali čerta do té vesnice, čert vylezl a byl mrtev. Ostatní čerti čekali, ale ten čert se pořád nevracel a tak vyslali dalšího. Jak vylezl, byl mrtev. Až vyplýtvali všechny čerty, vyšel i Lucifer a ten umřel taky. Tak proto už nejsou čerti.

PLYŠÁK NA LYŽÍCH ( Van Anh Tran )

V jednom mlýně bydlel plyšák. Jednoho dne šel do lesa. Cestou uviděl pelyňky. Kousek dál skončil les. Tam uviděl jiné pelyňky, jak lyžují na lyžích. Plyšák se zamyslel, třeba bych si mohl také zalyžovat. Šel lyžovat, ale v tom se začalo blýskat. Plyšák se toho bál. Utíkal jako o život. Druhé ráno mu bylo zle. Musel ležet, a ležet. Zavolal doktora Lýtka. Doktor Lýtko tam byl hned. Nechal mu lýko, aby se uzdravil. Jak si dal lýko, tak se hned uzdravil. Měl radost, že se uzdravil.

O HOLČIČCE, KTERÁ POŘÁD NĚCO ROZBÍJELA  ( Ondřej Schell )

Za devatero horami a devatero řekami byla chaloupka. A tam bydlela mladá holčička. Protože byla malá, tak na Vánoce dostala plyšového medvídka. A byla moc ráda, že ho má. Každý den si s ním hrála, ale plyšovému medvídku upadlo očko. Holčička začala vzlykat. Příští Vánoce dostala lyže. Maminka dostala mlýnek, pelyněk a také dostala novinku - lidské lýtko. V masně jí říkali, že je to velmi dobré.
Holčička chtěla vyzkoušet lyže, ale maminka volala, že je tam málo sněhu. Holčička neposlechla a šla klidně ven. A pak se to stalo. Holčička si lyže zlomila a začala vzlykat. Venku se začalo blýskat. Jak se holčička lekla, šla domů. Doma jak byla rozzlobená, tak začala plýtvat vodou. Maminka jí vynadala a holčička pak šla spát.

O ŠIKOVNÉ ANIČCE  ( Daniel Vala )

Anička měla plyšového medvídka. Její tatínek byl mlynář. Anička šla ven. Venku se zablýsklo. Anička šla plynule domů. Slyšela, že na ni volá nějaký mlýn. Mlýn ji řekl, že mlynář odešel a nemá co mlít. Anička šla pro mlynáře. Cestou našla pelyněk. Když došla k mlynáři, mlynář otevřel a řekl, že nemá čas, jde totiž lyžovat. Anička šla polykat mrkev. Když spolykala celou mrkev, šla plýtvat penězi za rifle a čepici. Potom šla domů a vzlykala, protože nemohla jed s mlynářem lyžovat. Když se mlynář vrátil, slíbil Aničce, že s ní pojede někdy jindy. Anička přestala vzlykat a všechno nakonec dobře dopadlo.

SLOVNÍ HŘÍČKY ( Nikola Hermanová )

Slyšel jsem blýskání, a proto jsem se bál. Maminka mi uvařila pelyňkový čaj. Večer jsem spinkal s plyšovým medvídkem v posteli. Další den jsme jeli lyžovat. Na hřišti jsem spadl, a proto jsem vzlykal. Byl jsem nemocný, tak jsem spolykal lžičku medicíny. Když jsem byl zdravý, tak jsem potkal ve mlýně pana mlynáře a paní mlynářku. Kolem mlýna plynula řeka. Doma jsem plýtval vodou. Tatínek byl u holiče, i když má lysinu. Maminka se bouchla do lýtka. Měli jsme ve váze lýko.

PEPÍKŮV ZAČAROVANÝ DEN ( Lucie Chadimová )

Byl jednou jeden kluk, který se jmenoval Pepík. Jednou šel Pepík do obchodu. Maminka mu řekla, aby koupil lýko, plyšáčka s dudlíkem a když půjde z obchodu, aby cestou někde našel pelyněk. Když vyšel z obchodu, letěla kolem něj včela. Ta ho píchla a Pepík najednou vyletěl do vzduchu. Když se na něj lidé dívali, mysleli, že k nim míří někdo z planety Marsu. Když dopadl, narazil si lýtko a začal vzlykat. V tu chvíli k Pepíkovi přiletěl anděl a ten ho odvezl na svém vzdušném motocyklu. Odvezl ho do mlýna. Když se Pepík vzpamatoval, slyšel vřískání mlýnského kola. Mlynářova žena dala Pepíkovi jídlo a ten začal polykat jako o závod. Když vyšel ze mlýna, zablýsklo na něj slunce. Najednou se u Pepíka objevil čmelák a ten ho jako ta včela zase píchl do zadku. Najednou se Pepík objevil na horách. Hned si sehnal lyže a začal lyžovat. Když jel po prudké sjezdovce, vletěl do lesa a našel pelyněk. Pepík zavolal anděla a ten ho odvezl domů. Doma všechno řekl mamince a říkal, že to byl nejhezčí den jeho života. Ve snu se mu o tom zdálo. Ráno šel zase do obchodu a věřil, že se zase dostane do jiného světa.