Krajské kolo v rapid šachu škol

Začátek března byl předurčen ke krajskému kolu škol v rapid šachu.

Hrálo se opět ve třech kategoriích. Kategorie žáků od 1-5 třídy základních škol mělo po jasné výhře v okresním kole v Třebíči i zastoupení žáků ze Základní školy Komenského. Stejně jako v okresním kole nastoupila sestava Jakub Zezula, Marek Kijonka, Dominik Houška a Matěj Zezula. Věděli jsme již předem, že krajské kolo nebude snadné a vítězství bude nemalý úkol. Přeci jen se zde sejdou ta nejlepší družstva z jednotlivých okresů kraje Vysočina. Zejména školy z Chotěboře, které mají zastoupení velmi silných a zkušených šachistů a šachistek pravidelně a velmi úspěšně hrajících Ligu Vysočiny.

Náš boj začal už ranní cestou, kdy nám počasí do jihlavské základní školy Otokara Březiny, která toto krajské kolo hostila, připravilo na silnicích pěknou klouzačku. Cestu jsme s opatrností zvládli a mohli tak zahájit boje o jasný cíl postup na celorepublikové kolo.

Po prostudování startovní listiny jsme patřili k užším kandidátům na postup, ale věděli jsme, že obsadit první nebo druhé místo bude proti již zmíněným dvěma Chotěbořským školám těžké. Naši šachisté se do turnaje zakousli s pořádnou dravostí a v prvním kole zvítězili 4:0. Los druhého kola nám hned přiřadil jednoho z našich konkurentů na postup. Základní škola Smetanova z Chotěboře byla jedním z favoritů na vítězství. Kluci však bitvu zvládli a remizovali 2:2. Stále jsme drželi s favority krok. Ve třetím kole si opět bez problémů se soupeřem poradili a zvítězili 4:0.

Čtvrté kolo bylo opět ve znamení boje s druhým favorizovaným týmem z chotěbořské základní školy Buttulova. Zde jsme bohužel ztratili bod prohrou na čtvrté šachovnici, kdy soupeř již před turnajem takticky postavil tým tak, že nejslabšího hráče nedali na čtvrtou, ale třetí šachovnici. Ztráta jednoho bodu stále nebyla nijak tragická.

V pátém kole opět naši borci zabrali a soupeře přehráli 4:0. Nebyly to lehké partie, ale přesnou hrou se dařilo soupeře přehrávat. Po pátém kole jsme byli v čele výsledkové tabulky.

Šesté kolo jsme měli pro lichý počet týmů volné kolo. Pauzu nám prodloužila i plánovaná přestávka na oběd. Snad tato delší prodleva ve hře se v sedmém kole proti týmu z Pelhřimova podepsala na ztrátě koncentrace a neočekávané ztrátě 1,5 bodu. Místo očekávaného nejhoršího výsledku 3:1 pro nás to skončilo prohrou 2,5:1,5. Zde jsme ztratili těžce vybojovaný bodový náskok na Základní školu Smetanova. Škola Buttulova měla před námi již větší náskok a šla za vysněným vítězstvím. Sledováním výsledků našich soupeřů se ale ukázalo, že ani oni nemají stabilní výkonnost, a nebo nemají tak vyrovnaný celý tým a i oni v každém kole ztratili nějaký ten bod a díky tomu jsme byli stále ve hře o postup, o který jsme mysleli že jsme již přišli.

Po sedmém neočekávaně špatném kole přišla moje chvíle a se vší zarputilostí jsem se kluky snažil vyburcovat pro další kola k maximálnímu výkonu. Chtělo to v posledních dvou kolech již neztratit ani bod.

Bohužel i osmé kolo si našlo na třetí šachovnici slabší chvilku a ztrácíme další bodík. I přesto ostatní v týmu drží naše neděje a vítězíme 3:1. Kontrolou soupeřů však zjišťuji, že i oni ztrácí body a do závěrečného 9. kola nastupujeme za situace, kdy jasně vede Základní škola Buttulova a na druhém místě je v tuto chvíli s rovnocenným počtem bodů s námi Základní škola Smetanova. Burcuji kluky k maximálnímu výkonu proti pro nás slabšímu týmu z Valče. Jedině zisk 4 bodů nám dává dobrou šanci na postup na druhé místo, protože Buttulova a Smetanova škola se v posledním kole střetla spolu. Nervy pracovaly na plné obrátky jak u mě, tak i u našich šachistů. Bedlivě sleduji jak naše, tak soupeře a vidím, že Buttulova škola jako vedoucí tým na první desce poráží Smetanovu a tím nám dává ten vysněný bod navíc při naší výhře 4:0. Z našich první velice rychle a jasně vítězí na čtvrté desce Matěj Zezula a prožívánervy se mnou. Naši soupeři však na 3 a 4 desce vítězí, a tak to vypadá, že více jak ten bod nám nedarují. Velký tlak na 100% zisk bodů se projevil u našich třech hráčů velkou nervozitou a to se podepsalo i na hře. Nakonec na druhé a třetí desce Marek Kijonka a Dominik Houška situaci zvládají a vedeme 3:0. Stále se hraje u nás na první desce, kde jsme nečekali takový odpor soupeře, ale situace se dramaticky zkomplikovala, kdy si náš hráč v nejméně vhodnou dobu vybral slabou chvilku a snad i ten tlak na výhru se podepsal na stavu, kdy prohra byla nevyhnutelná. U našich soupeřů jsem viděl, že se již dohrálo i na poslední desce, kdy padla remíza. Máme další 0,5 bod k dobru a já už tuším, že i prohra našeho hráče nás posouvá na republikové kolo. Jakub se snažil a bojoval do poslední chvíle, ale nakonec uznal, že tuto partii nezvládl a soupeři vzdal. V týmu zavládlo zklamání, protože mysleli, že jen zisk 4 bodů v tomto kole jim může dát postup. Tuto smutnou chvilku vystřídala explose radosti, když jsem je informoval, že soupeř ztratil v tomto kole o 0,5 bodu více než my, a tak na republikové kolo nakonec s trochou štěstí po velkém dramatu z druhého místa v krajském kole postupujeme.